9. Mokrovraty - Velká Lečice

18.10.2014 15:30

Mokrá vrata suchá.

Vysušil je Lukašenko

Třetí výhra za sebou a děsný řev kolem ní ● Rambo poprvé střelcem ● Kosťova líbivá „messiáda“ ● Hrubesch syčel jako vzteklý kocour ● Porostliny a Mokrovraty: družební obce? ● Kojenec málem bezkulcem ● Kozel si poradil i s „drnovou“ střelou ● Jsem Štístko, chlubí se Čahoun senior

Jestliže byla až dosud v obci Mokrovraty všechna vrata mokrá, po minulé návštěvě hochů od Kocáby už to neplatí. Přijel sem totiž také Lukašenko Kostečka a ne že by je natíral, on je vysušil dvěma parádními góly. A když se strašlivě rozzuřil Hrubesch, div že neshořela na troud. Předtím si trenér ještě stačil promnout ruce. Tomáše Rambouska v sestavě popostrčil do středové řady a ten se mu za to odvděčil zodpovědnou hrou a gólovou hlavičkou. Lečice na place nezářila, to je letos na podzim normální, avšak v klíčových momentech soupeře vytrestala a zaknihovala si třetí výhru za sebou. Ba co víc, v Mokrovratech zvítězila na úrovni III. třídy vůbec poprvé!

 

MOKROVRATY   –    LEČICE     1 : 3

Mokrovraty – Až Lečice příště dorazí k mistrovskému zápasu do Mokrovrat, trenér Hrubesch aby si rovnou vlezl za klandr a nesedal si na lavičku určenou pro hosty. Na ní by na něho opět číhalo nebezpečí. V podstatě by mu pouze stačilo říci „dnes je sobota“ a už by ho rozhodčí hnal pryč. Za 113 let možná geologové, archeologové a senzibilové přijdou na to, v čem je problém. Výpary ze zemského jádra, kletba starých Keltů, poltergeist, nebo snad na tom prkně kdysi přistávalo miniaturní UFO?

Zatímco bylo Hrubeschovi před utkáním připomínáno loňské vyloučení, on si lebedil, v kabině měl letos na podzim úplně poprvé Lukašenka, vyjma Arnošta a zraněného Messiho do Mokrovrat dorazily všechny lečické opory. Již po cestě na stadion se mu v hlavě líhnul ďábelský plán – postavit Ramba do středu zálohy a Okapníka zase klidně obětovat do defenzivy. S Lukašenkem posazeným na lavičku měl pro nadcházející minuty spoustu možností pro nejrůznější rošády.  

Úvod zápasu? Pod nijak velkým tlakem jsme nebyli, ovšem vpředu Lečice také nijak nezlobila. Nicméně pár slibných okamžiků přece jen nabídla. V 10. minutě to Kojenec, hrající netradičně na hrotu, rozbalil na bránu, nepochodil však na gólmanovi, který jeho ránu vyrazil. Následující šance byla zazděna dost nepochopitelně. Lečice vyrazila do mnohoslibného brejku, na soupeřovu bránu se řítila dvojice proti jednomu nešťastníkovi. Jenomže Rákoska místo toho, aby sám zakončil, ještě hledal Kojence, který si naběhl ještě před balonem. Matějkovi nezbylo, než signalizovat ofsajd. Pravidla jsou neúprosná a nikdo nic nenamítal.

Samozřejmě, že párkrát bylo rušno i před naší svatyní. Tu však bezchybně střežil rohatý muž, jenž neposlechl Matějku s Čertíkem a nenechal si dát gól v desáté minutě. Jelikož si do tohoto zápasu přinesl minutovou neprůstřelnost 103, každý se snadno dovtípí, oč těm dvěma šlo… No, zrovna v oné 10. minutě, bezprostředně po první Kojencově šanci, šla na lečickou bránu jedna jen těsně vychýlená střela, na niž Kozel vůbec nereagoval. Kdo ví, třeba měl ty správné úmysly…

Poločas se v žádném případě nedohrával v poklidu, hned dvakrát se měnilo skóre, a mohlo i třikrát. V 42. minutě přesně nacentroval Střihavka, u tyče se zjevil jeho knínský krajan Tomáš Rambousek-Rambo a hlavičkovým „koníčkem“ nachytal gólmana na moravské hrušce – 0:1. První mistrovský zásah za Lečici a jak důležitý! Hrubesch slova pochvaly nehledal. „Já to dávával hlavou prudce a trhal jsem sítě,“ nechtěl lečický kouč připustit, že v současném lečickém mužstvu existuje lepší hlavičkář, než býval on.

To zdaleka před poločasovým hvizdem nebylo všechno. Neuběhlo ani 113 vteřin a hoši od Kocáby předvedli před soupeřovou bránou nebývalou šou. Totální vyšachování mokrovratské obrany, míče se chápe Střihavka. Protihráče si položí na zem a dává to takzvaně na krásu, elegantním obloučkem. Jenomže, ten končí na břevnu… Místo, abychom šli do dvoubrankového trháku, přišlo z čistého nebe vyrovnání. Táhlý centr před bránu neměli stopeři pod kontrolou a Kozel už na hlavičku Horovu nedosáhl – 1:1.

O přestávce nastalo v lečické kabině rojení. Napřed měl jít dolů Čahoun, ale pak si na třísla postěžoval Habera a sestavu opustil on. Křepce na trávník vyběhl Lukašenko a byli jsme na něj právem zvědavi. Zrovna tak pan Josef Rákosník, který oplýval bonmoty a v černých brýlích vypadal jako mafián z Křížova.

Kdo se pak opozdil při návratu z kantýny, přišel o velké věci. Alespoň na pár vteřin se totiž místo Lečice na trávníku objevila Barcelona. Lukáš Kostečka-Lukašenko sebral balon, upaloval s ním k vápnu, načež přihrál volnému Kojencovi. Ve fanoušcích od Kocáby zprvu hrklo: to zas bude střela nad drátěnku nebo někam do kytek. Výjimečně omyl! Kojenec hned z první narazil Lukašenkovi, ten přesprintoval stopera, udělal drzou kličku brankáři a dal to do prázdné  - 1:2! To byla Kosťova „messiáda“!

A Hrubesch se rozzuřil…

Znovu v akci Kojenec, který se prodral až k malému čtverci, vinou faulujícího protihráče přitom ovšem vrávoral a do gólmana vystřelil v pádu. Jasná penalta, pan Jarolímek však mlel cosi o výhodě. Trenér JIŘÍ HRBEK-HRUBESCH u lavičky nesouhlasil. A nahlas, možná i nějaká ta „prdel“ padla. Ono je velký rozdíl říci „jdi do prdele, to je penalta“ a „do prdele, to je penalta“. Rozhodčí si nenasypal popel na hlavu, rozhodčí přikvačil k lavičce.

Napřed to vypadalo, že na sebe řvou dva kocouři, co si značkují své teritorium. Jenže ten s píšťalkou použil pravomoc a vykázal Hrubesche z lavičky do hlediště. Jakoby se změnil v psa, před nímž lečický kocour prchal. Kdepak trenérova bolavá záda, jak běžel po schodech, syčel a prskal a být poblíž nějaký strom, Hrubesch by tasil drápy a zastavil se až na nejvyšší větvi.

V tom okamžiku jsme si vzpomněli na měsíc září loňského roku, kdy s naším koučem stejně zametl pan Veselý. Ještě nám bude muset Hrubesch vysvětlit, co to všechno znamená. On patrně obdržel v Mokrovratech čestné občanství a klíč od obce na Dobříšsku. Máme tady družební vztahy, vzniklo jakési dvojvesí Porostliny-Mokrovraty…

Třetí gól a byl klid

 Takže bez trenéra. To se ví, že Vrata šla za vyrovnáním a Lečice musela dávat značný důraz na defenzivu. Všichni hoši od Kocáby v tomto obstáli, i Honza Srp, který asi bude potřebovat nový kyčelní kloub. Ono není sranda napřáhnout k odkopu a míč úplně minout…

V 77. minutě byla výhra pojištěna. Standardka, Střihavkův tradičně výživný centr. Za obranu si zaběhl Lukáš Kostečka-Lukašenko a z voleje to pověsil pod břevno – 1:3.

Už před tím musel asi po třech letech střídat František Dědina-Kojenec. Domácí kopali nepřímý kop, krámský zlatolebý andělíček to ve zdi dostal do ruky, kterou si chránil choulostivé partie. Jel potom na pohotovost, do Knihovny přijel s ortézou a diagnózou o naštípnutém zápěstí. Hrubesch mu po zápase zlomyslně povídal, že si to udělal sám, že měl balon odvrátit rozkrokem. To by se ovšem z Kojence nejspíš stal bezkulec.

Mokrovraty to pořád zkoušely a málem ještě gól daly. To si Kozel šel pro jeden lehký centr, míč se však podivně odrazil od drnu a letěl pak trochu jinam. Rohatý muž však ještě vztyčil ruku a konečky prstů dostal balon přes břevno. Tímto zákrokem jen potvrdil svou famózní formu, vždyť i v tomto utkání vychytal výhru.

Oslavy v Knihovně stály za to. Jaroslav Zboženský-Čahoun senior připomněl, že každá jeho návštěva na lečickém mistráku teď přináší vítězství a máme mu prý říkat Štístko. Šedý vlk Pavluša Palec zase plánoval novinářské aktivity a bude prý z něho tiskový mluvčí lečického ženského oddílu. Moc času nám ovšem Vyhlídka nedal, o půlnoci odvezl Čertíka na Královky a pak spěchal do Velké Lečice na zábavu.                                      (msč, Matějka)                   

      

Branky: 44. M. Hora – 47. a 77. L. Kostečka, 42. Rambousek. Rozhodčí: Roman Jarolímek (Svaté Pole) 6. ŽK: L. Kostečka (na lavičce), K. Rada. V 50. minutě byl trenér Jiří Hrbek (Lečice) vykázán z lavičky. Vrchní komisař: Oldřich Dolejší (Praha) 7,5. Domácí kantýna: 8. Diváci: 42. Poločas: 1:1. Hráno 18.10. 2014

 

Lečice: P. Svoboda 9 – Váňa 7,5, Jan Hořák 8, Srp 7,5, Tokaji 7,5 – M. Rákosník ml. 7,5, K. Rada 8, Rambousek 8, T. Víšek 7 (46. L. Kostečka 8,5) - Zboženský ml. 7 (88. Josef Hrbek), Fr. Dědina 8 (74. Houska - ). Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 7,5. Vedoucí mužstva Jaruška Váňová-Kaká 113.

Lavička: -. Chyběli: Messi (zranění), Josef Smetana ml. (zaměstnání), Jakub Hořák (mimo republiku), Štěpán, Toman (?).

Hráč utkání: Petr Svoboda-Kozel

 

Střelci Lečice: 7 – Jan Hořák, 4 – K. Rada, 2 – L. Kostečka, Messi, 1 – Fr. Dědina, Jakub Hořák, Rambousek.

Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 167 minut (do dalšího zápasu jde s 46 minutami).

 

Výroky dne

„On neviděl ofsajd, po mouše se oháněl.“ (pan Josef Rákosník na asistenta Matějku)

„Byl zmrskanej včera, jinak by si dal balon a šel sám.“ (Čahoun senior na Rákosku)

„Vždyť je po opici, co bys chtěl.“ (Láďa Kropil si všiml, že Rákoskovi silně překáží míč)

„Vy máte mít připravená nosítka.“ (Kudrnáč na domácí diváky). „Kdo by se s ním (Kojencem) tahal.“ (odpověď domácího diváka)    

„Kozel má vemeno s jedním ceckem.“ (pan Josef Rákosník)

„Nevím, proč jsi tam dával ruku, mohl jsi to zachránit koulema.“ (Hrubesch na Kojence, jemuž balon ve zdi naštípl zápěstí)

 

Lečické průšvihy v Mokrovratech

 4. 9. 2010           Mokrovraty-Lečice 6:2

žluté karty Sobotka, L. Kostečka, Jakub Hořák, Jan Hořák

 8.10. 2011          Mokrovraty-Lečice 1:1

červená karta Prášil (udeření protihráče)

15. 6. 2013          Mokrovraty-Lečice 1:0

červená karta Jakub Hořák po zápase (nesportovní chování)

21. 9. 2013          Mokrovraty-Lečice 1:0

trenér Jiří Hrbek vyhozen z lavičky (za řev), nato červená karta Jakub Hořák (hrubá hra)

18.10. 2014            Mokrovraty-Lečice 1:3

trenér Jiří Hrbek vyhozen z lavičky (za ještě větší řev)

                                                      

A co na to: Lukáš Kostečka

Rád budu týmu nápomocen  

To jsme koukali, když se objevil v Mokrovratech, i se psem, který vyrostl jen do velikosti pětinedělního kotěte. LUKÁŠ KOSTEČKA-LUKAŠENKO se Hrubeschovi hlásil na podzim vůbec poprvé a souhlasil, že začne na lavičce náhradníků. Ve druhé půli z ní vstal a hektický zápas dvěma góly rozhodl. Góly výjimečnými, zejména ten první jakoby spáchal slovutný Messi!          

Jak se ti po dlouhé době za Lečici hrálo?

Ani nevím, co říct. Kluci se zlepšili, hodně zlepšili. Musím začít trénovat, abych je dohnal.

Akce, po níž jsi dal první gól, měla barcelonský střih. Oceňuješ Kojencovu spolupráci?

Samozřejmě. Fanda (Kojenec) to nezabalil, nedal hlavu dolů. Byla to fenomenální kombinace. Ještě jsem mu to mohl dát před prázdnou bránu, ale to už by asi bylo moc. Fanda se hodně zlepšil, má chuť, běhá, chce hrát. Hodně se mi líbil.            

Co jsi v prvním poločase vyváděl na lavičce? Taky jsi mohl dostat červenou kartu a vůbec nenastoupit.

Řekl jsem rozhodčímu, že když nechá výhodu, tak proč po prvním přerušení hry nedá žlutou kartu. Takhle se to normálně dělá. On mi po zápase vysvětlil, že chtěl mít klid.

Lečice má podzim skvěle rozjetý, můžeme s tebou počítat i pro zbývající čtyři kola?        

Jasně že jo. Mám chuť do hry, rád budu týmu nápomocen. Asi jen na druhou půlku, nejraději v útoku, ale celý zápas bych taky vydržel. Budu se snažit tam (v Lečici) být.                                                                               (msč)

 

A co na to: Tomáš Rambousek

Už jsem myslel, že ten gól nepřijde

Nejlepší lečický fotbalista minulé sezony a gól pořád žádný? Tichý superbojovník, i na stoperu s ofenzívními choutkami, už měl několikrát ke kýžené brance v mistráku blízko, ale povedlo se až v Mokrovratech. V pravý čas, TOMÁŠ RAMBOUSEK-RAMBO zde vstřelil veledůležitý první gól, a to hlavou, z čehož měl trenér Hrubesch obzvlášť radost, vždyť sám kdysi býval hlavičkovou obludou. Rambo, a s ním i Střihavka, se nyní chystá na derby s Novým Knínem B, odkud oba do Lečice přišli.

Konečně za Lečici první gól v mistráku a hned takhle důležitý. Hodně se ti ulevilo?

Určitě radost, že se to konečně protrhlo. Už jsem myslel, že to ani nepřijde, góly z lečického turnaje se nepočítají. A o to větší ta radost byla, že se mi to povedlo zrovna na Vratech, že se tam konečně vyhrálo.

V Mokrovratech jsi nastoupil ve středu zálohy a i tam se ti dařilo. Budeš tam chtít zůstat, anebo hraješ raději na stoperu?

Raději bych vpředu, ale fotbalově mě to víc táhne dozadu. Na zálohu nejsem dost technický hráč, vzadu mohu dát týmu víc.

Jak se těšíš na derby s Novým Knínem, budeš mít na Ševce zvláštní motivaci?

Určitě se těším, s Kamilem (Střihavkou) už o tom dlouho mluvíme, chystáme se na ně. Povídá se, že se Kníňáci nesejdou, že mají florbal a bůhvíco. Budu hrát proti svému mateřskému klubu a to je vždycky těžký. Ale lidi vědí, proč jsem teď v Lečici.  

Co říkáš na trenérovo rozčilení? Zasloužil si Hrubesch vyhazov z lavičky?

Já toho rozhodčího znám, lidi z Knína zrovna tak. On si hraje na důležitého, každou maličkost nezapomene ztrestat, stačí mu sebemenší protest. Hrubesch přijel na Vrata a chtěl vyhrát, to je všechno. Jen doufám, že nedostane moc velký trest.                                                                  (msč)          

 

A co na to: Jiří Hrbek

Debil? Takové slovo ani neznám

Zase tak moc se nerozčílil, vulgární už vůbec nebyl. Jenom trochu na lavičce zvýšil hlas, protože dění na mokrovratském trávníku občas neprobíhalo podle fotbalových pravidel. Každý, kdo srdcaře z Porostlin zná, potvrdí, že lečický trenér JIŘÍ HRBEK-HRUBESCH je jedním z největších gentlemanů od Kocáby. Pakliže jsou na jeho hráčích páchány likvidační fauly, a nepískají se penalty, které vidí i vlaštovky, co už dávno odletěly do Sierry Leone, kouč se prostě ozvat musí. Za to byl Hrubesch znovu vykopnut do hlediště. Mokrovraty jsou holt jeho „oblíbenou“ obcí.    

Dokážeš přesně zopakovat, co všechno jsi řekl rozhodčímu Jarolímkovi?

Nelpěl bych na tom, že bych si to přesně pamatoval. Výraz „do prdele“, ten tam padl, volal jsem, „do prdele, proč nepískáš penaltu?“ On na to, že nechal výhodu, já na něj, jaká výhoda, když na něm (Kojencovi) visí oběma rukama, takže potom střílí v záklonu. Nevím, kde se v zápisu vzal „debil“. Není to mé oblíbené slovo, takové ani neznám. Nejsem si toho vědom.          

Nahoru po schodech jsi pak běžel náramně rychle, jako syčící kocour, co utíká před psem. To tě přestala bolet záda?

To jsou emoce. Když mám rád fotbal, zapomenu na bolest. Ještě bych se vrátil k rozhodčímu. Honza Srp byl snad desetkrát faulován, měli z toho dvě velké šance. Ve výskoku samé lokty do hlavy a rozhodčí to ignoroval. Ať jde raději pískat krasobruslení! On byl zvyklý pískat vyšší soutěže, ve třetí a čtvrté třídě musí přece počítat s tím, že mu na hřišti každý něco řekne. Vytočil mě těmi lokty do hlavy. A Lukáše jsem na lavičce osobně káral, aby mlčel. On dostal žlutou kartu, nevím, proč jsem také nebyl jen napomínán. 

Před rokem a jedním měsícem tě v Mokrovratech potkalo totéž, co kdyby ti tam dali čestné občanství?

To ani ne, já nemám s Vraty nic společného. Pár lidí tam znám, popovídal jsem si třeba s jedním člověkem, co jsem s ním kdysi hrál hokej.

Určitě sis musel libovat, jak bezvadně ti vyšel tah s Lukašenkem jako s žolíkem…

Mně vyšlo už to, že jsem vyslyšel Ramba a dal ho do zálohy. On sice nijak nevyčníval, ale makal, odváděl černou práci, dal důležitý první gól. Lukašenko svůj úkol nesplnil, měl dát tři góly, dal jenom dva. Jinak zahrál výborně, byl jsem za něj rád.                                                     (msč)                            

 

Malý kvíz od Kocáby

Stane-li se Velibor Váňa-Libuna po zápase nečerstvý, potom nejčastěji:

a) zahazuje tašku U.S.A.

b) převrhává židle

c) doma spí oblečený

d) zašívá ostatním tržné rány

Správné odpovědi zasílejte na klubové stránky nebo přímo Libunovi na mobil. Řešení kvízu vyjde v příštím zpravodajství.

Správná odpověď z minulého zpravodajství: b) okap

 

Fotogalerie >>