8. Daleké Dušníky B - Velká Lečice

10.10.2010 10:15

V Dušníkách poraženi. Zbytečně

Statečný boj lečického torza  -  Pepa Hrbek snídal olejovky a byl výtečný  -  Lukáše Kostečku chtěl ožrat „skorotchán“  -  Pišta kopal s hřebíkem v patě  -  Hoři se ke svému gólu nehlásil  -  Arnošt nás opět nechal ve štychu  -  Skvěle pískající laik Hájek

Že jsme ale cestovali do Dalekých Dušníků s vítěznými chutěmi. O domácích šly zvěsti, že na podzim nekopou nic moc. „My u nich mohli vyhrát. Vy jste o padesát procent lepší než oni,“ tvrdili o týden dříve lečické výpravě po holomajzně v Oborách tamní outsideři III. třídy. No, dopadlo to jinak. Bez Josefa Smetany to zkrátka nejde, bez Jakuba Hořáka to jít naopak musí, poněvadž už podruhé místo pomoci mančaftu nacvičoval kdesi v Praze kámásútru a většina hráčů si nyní žádá Arnoštovo dlouhodobé stop. Nikdo neví, co je s Messim, u Rákosky snad ještě nějaká naděje existuje. Hoši od Kocáby měli tudíž na place jen torzo statečných, ovšem to na úspěch proti průměrným hostitelům nestačilo.

DALEKÉ DUŠNÍKY B – LEČICE     3 : 1

Daleké Dušníky – Smutek zavládl už o poločase utkání, od něhož jsme si hodně slibovali. Domácí vedli po rychlém lečickém vlastenci a dvou „šatňácích“ o tři góly a bylo vymalováno. Marně Václav Rákosník-Vyhlídka sliboval týmu za otočení skóre sud piva, zbytečně se přidával Petr Dědina-Lanýž s basou zelené. S tím už se nic dělat nedalo. Vyhlídka se alespoň chlubil, jaký že to je fotbalový pedagog. „To mám silného skorozeťáka. Včera večer jsem do Lukáše Kostečky nalil tři tullamorky v Šerák Areně, další tři v Knihovně, malá piva se ani nepočítala. Nic to s ním neudělalo!“ naparoval se první viceprezident KRKOS.

To Pepa Hrbek vypadal bledě. Ráno prý našel doma v lednici jen načaté olejovky, snídani tedy zatraceně odbyl. A jak potom zachytal, taky jsme mohli v Dušníkách koupit osm devět banánů! Daleko nejlepším mužem byl na trávníku laický sudí Hájek. Sympaťák s vlasovým ohonem pískal bravurně. Druhou půli po lečickém zkorigování na 3:1 sice o dvě minuty zkrátil, to mu ale z našich nikdo nevyčítal. „Nechtěl jsem, abyste jich dostali ještě víc,“ laškoval adept na titul Rozhodčí roku OFS Příbram.

Když se už v 5. minutě prohrává po komickém vlastenci, mančaftu to na psychice nepřidá. Spáchal to nepřebalený Kojenec, stejný hráč ovšem poté jako jediný zkoušel rozhýbávat netradičně složenou středovou řadu (s Kozlem a Tomášem Víškem). Jestliže těsně před půli inkasujete ještě dvakrát, potom je to již hodně špatné. „Tak abych zase jel, viděl jsem už dost,“ zklamaně prohodil Vladimír Dvořáček-Beherovka, bývalý hráč a nyní jen občasný lečický fanoušek.

Později došlo v sestavě k rošádám, odstoupil zraněný kapitán Zdeněk Houska a po place létal dobře naladěný Václav Dvořák-Matějka, za bojovníka Pištu Hovance kopajícího s rezavým hřebíkem v chodidle už nemohl alternovat nikdo, Tomáš Sobotka se ani nepřevlékal. Kdyby alespoň do poločasu zůstalo jen u jednoho inkasovaného gólu, šance by neuhasly. Pokud by František Dědina-Kojenec sám před brankářem tlačil balon více k tyči, přestávka by byla ještě veselejší.

Po změně stran už nebylo co ztratit, hrálo se ofenzivně. Držení míče po jistou dobu vyznívalo až 80 na 20 procent pro Lečici. Přitvrdili jsme, zdravě nasraný Martin Kostečka se po protihráči ohnal vidlemi, jež nepoužívá ani železničářsko-zemědělská firma Lanýž a syn. Spokojeným domácím stačilo jen bránit v osmi lidech a podnikat rušové brejky. Tady vynikl Lukáš Kostečka, který stejně jako v prvním poločase na čáře obětavě zastupoval už překonaného Pepu Hrbka.

Ten jeden gól jsme si rozhodně zasloužili a také se ho dočkali. Po Váňově centru se zavěsil do vzduchu Jan Hořák a snížil na 3:1. Balon putoval do sítě podivnou trajektorií, Hoři-Ferda to v Knihovně bez otálení vysvětlil. „Ten gól nebyl můj, šlo to od soupeřova ramene, takže vlastňák,“ přiznával lečický Mirek Dušín, jemuž bezesporu patří Cena fair play. Už na jaře věnoval náš kanonýr v Oborách jeden gól Radimu Sobotkovi, jenž jeho střelu tečoval až za brankovou čarou. Aspoň něco pozitivního jsme si ze zbytečně prohraného zápasu v Dušníkách odnesli…                                                                                                                                                                                                                               (msč)

Branky: 5. vlastní Fr. Dědina, 39. Větrovský, 44. Krása – 86. Jan Hořák. Rozhodčí: Hájek (domácí laik) 8. ŽK: M. Kostečka. Vrchní komisař: V. Rákosník-Vyhlídka. Diváci: 70. Poločas: 3:0. Hráno 10.10. 2010.

Lečice:  Josef Hrbek 8 – Váňa 6,5, L. Kostečka 7, M. Kostečka 7,5, Houska 6,5 (46. Dvořák 7,5) – R. Sobotka 6,5, P. Svoboda 6,5, Fr. Dědina 7, Víšek 6,5 – Jan Hořák 7, Hovanec 6,5. Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 7.

Lavička: T. Sobotka. Chyběli: Josef Smetana ml. (zaměstnání), Jakub Hořák (nezájem a znovu sexuální turistika), Pilecký (vyjednává se španělským klubem Recreátivo Plotos Fuente Ovejuna), Messi, M. Rákosník st. (?).

Hráč utkání: Josef Hrbek

Střelci Lečic: 9 – Jan Hořák, 2 – Jakub Hořák, Messi, Martin Rákosník st., Váňa, 1 – Josef Smetana ml.                                                                                                                    

Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda - 129 minut (do dalšího zápasu jde s 58 minutami), Josef Hrbek - 22 minut (do dalšího zápasu jde s 46 minutami).

 

Nestihli mě přebalit, úpěl Kojenec

Daleké Dušníky – Takových ženských bylo na zápase a všechny k ničemu. Jaruška Dlesková-Týfová-Krhounková-Váňová má pětiletá dvojčata a s přebalováním kojenců tedy poměrně čerstvé zkušenosti, ani ona však Františku Dědinovi vyměnit pleny před zápasem v Dalekých Dušníkách nemínila. Právě proto se krámský Kojenec na hřišti necítil dobře a trefil nesprávnou bránu. Už aby se maminkou stala Radka Hořiová-Ferdová nebo Bobeš Vyhlídková, možná i zasloužilý otec Lanýž by mohl vozit s sebou na fotbal vyhlášenou značku Pampers a o syna se postarat…

Zle začalo být už při úvodním rozcvičování. Kojenec zakopl balon, honil ho dolů po silnici až skoro na náves. Zde pravděpodobně hýžďové svaly povolily. Musel pak nastoupit se znečištěnými plínkami, ačkoli si na to nahlas stěžoval. V 5. minutě mu bylo v kalhotkách hnědo a těsno a zákonitě vystřihl parádního vlastence. „On si Pepa Hrbek křikl, že ten míč má, ale pozdě. Já byl nesoustředěný a už nohou nestačil ucuknout. Kdyby mě předtím stihli přebalit, řešil bych to jinak,“ naříkal František, který jinak patřil na trávníku k nejaktivnějším z Lečických. A jsme zase u toho. Kojenci se holt zanedbávat nesmějí!       

(msč)