26. Velká Lečice - Stará Huť
Povedená sezona? Kecy.
Měla být postupová
Lečice doma znovu nestačila na outsidera ● Střihavka a jeho parádní Trefa roku ● Z Bolka je zlý muž ● Čahoun na stará kolena ostrý hlavičkář ● Končící Hrubesch: míň panáků je víc panáků ● Učiteľko tanca, jsi na řadě, mančaft tě chce!
Na samém konci soutěžního ročníku mají, co chtěli. Zůstávají ve III. třídě a navíc ji letos dohráli s ostudou v podobě sedmi utkání za sebou bez vítězství. Zůstali bez trenéra a vedoucího mužstva (odchod Čertíka jistě unesou, zato po Hrubeschovi se jim může stýskat) a nad sebou teď budou mít strašlivě nasraného fotbalového boha, který původně přál odvážným a bojovným, ale teď je trestá a trestat nepřestane. Přestože Lečice doma rozlučku proti Staré Huti nezvládla, byly slyšet hlasy o povedené sezoně, o 3. místě v třetitřídní tabulce a tedy o největším úspěchu v historii klubu. To jsou ovšem prachobyčejné kecy. Tahle sezona mohla a měla být postupová.
LEČICE – STARÁ HUŤ 2 : 3
Kocába Arena – Aby slov o ostudě ve druhé půlce jara nebylo málo, přidejme ještě jeden bolestný údaj. Dvacet zápasů bez porážky v Kocába Areně donedávna Lečice táhla. Pak ji pokořily Mokrovraty a Stará Huť, vyslovení outsideři. Blbě nezremizovat duel s dalšími žabaři z Prostřední Lhoty, nebyli bychom náhodou první? Nedal by se v takovém případě neúspěšný Ivan Horník z Počepic raději na charitu?
„Hoši, po dnešku končím. Proto budu rád, když vyhrajete,“ pravil Jiří Hrbek-Hrubesch před utkáním k rozpačitým postavám v kabině. Jó, přání občas nebývá otcem myšlenky. Kozel nebyl, Arnošt nebyl, Lukašenko nebyl, driblér Habera pouze na lavičce. V bráně špatně nasnídaný Pepa Hrbek. Ale i tak docela silná sestava, s Okapníkem v útoku.
A do toho koupit to už ve druhé minutě. Nějak nepohlídaný roh a Huťák Novotný, co prostřelí Pepu Horvátha – 0:1. Na dolní bránu prohrávat takhle brzy? Ne že by Lečice spustila smrtící tlak, maximálně o něco vyšší držení míče. Přišel centr a vyhraný hlavičkový souboj Čahounův. Žel bohu, ne na spoluhráče. Balon se vrátil, Čahoun tentokrát nebyl o hlavu větší, přesto obranu hostů dostal pod tlak. Nestačilo to ani dopadnout na zem, když se do toho opřel Kamil Rada-Střihavka. Volej ze vzduchu, balon v horním růžku div neprotrhl síť a neletěl až do zavřeného hostince U Kuličky – 1:1. No teda, Trefa roku, pane Mistr!
Čahoun, co si nejspíš na place notoval Modrou od Žlutého psa, kvůli sázce s Rákoskou pásl po trefě, díky níž by si na hlavu vylil iron či jiné modré chemikálie, poté nesmyslně v nadějné pozici propásl střelbu, takže excelovat mohl o pár minut později jeho úhlavní konkurent. Rákoska, co se zjevil někde od stráně, však napálil břevno a dorážku vrátil do boční síťoviny. Čahounovi na každý pád patří jedna velká omluva. Čertík mu dlouho určoval pouhých 159 centimetrů výšky, avšak v davelské Pšenda Areně mu dotyčný hráč řekl, že měří celých 168. Čertík je pitomec, vždyť mu i Pan Štístko, neboli Zboženský senior, dávno hlásil, že ho synátor přerostl…
I jinak mohla Lečice skóre otočit. Petr Štěpán-Bolek se v jednom okamžiku ve vápně docela ochotně poroučel k zemi, a když to rozhodčí nemínil trestat, Kocába Arenou se nesl jekot. „Kurvahošigutntag, šlápl mi na nohu, dej mi žlutou!“, nahlas syčel Bolek. Samozřejmě, že ji od pana Krátkého dostal. Zlý lečický muž o poločase ukazoval tři modré prsty na noze. No, od jeho tchána později dorazily zajímavé informace. Dávno před zápasem se rozčílila Bolkova manželka, šarmantní paní Zuzana, co si vzteky dupla, a to přímo na choťovu nohu. A ještě to přidupnutím dokonal malý Boleček. Pěkný švindl, táto!
Začal druhý poločas a dlouho se nic nedělo. Pojednou měl Pepa Hrbek sebrat jeden zakutálený míč, ovšem ten se mu vykutálel zpod těla, což si Huťák Šinágl dokonale vychutnal. Došel s balonem do prázdné brány a klidně mohl po zelené značce po Kocábě pokračovat až do Štěchovic – 1:2.
Ještě se Lečice vzepjala a vyrovnala. Byť jí k tomu soupeř pomohl. V huťském vápně vysoká ruka, co se dotkla míče a ještě o hlavičku se pokoušející Rambo, který byl zahozen jako vyžunklá láhev od kořalky. Penalta! Nedávný Uli Hoeness neboli Libuna od ní pryč, každý věděl, že s tím Mistr nebude dělat žádné cavyky. Jasně, Kamil Rada-Střihavka byl suverénní, jako když U Růžičků plísní hostinského za teplou jedenáctku – 2:2. Pardon, občasný host Čertík zatím něco takového nezažil…
Co se nemělo stát, byla náhodná akce Huti, po níž Novotný snadno překonal Horvátha. Čili 2:3 a veškerá předešlá snaha ta tam. Nepochopitelně vulgární, sudího Krátkého neustále urážející hosté si nakonec ve své šatně vychutnali vítězný pokřik. Ani v závěrečné desetiminutovce nepotřebovali kliku, poněvadž Lečice se k závěrečnému náporu nenadechla, byť Čertík, očekávající vyrovnání na tři tři, tahal Matějku k oslavám jeho milovaného výsledku.
Takže domácí porážka na závěr sezony. Se Starou Hutí, ne bůhvíjak silným soupeřem, ale také zákonité vyústění. Řeknete-li si o propadáky, máte je mít. Ačkoli na hoších od Kocáby byla znát sympatická snaha.
Všemi milovaný trenér Hrubesch na znamení svého odchodu od týmu přijal mizerný výsledek s nadhledem. Zřejmě každý všední den kouká na televizní soutěž moderovanou Smetym Janem. Míň panáků je víc panáků, vytoužená nula odpovědí tam padla a tak si silně nečerstvý Hrubesch odvezl domů jackpot. Neodjet Matějka předčasně domů, mohl svým ďábelským způsobem konstatovat: „Takhle jsem ho…“
Zrovna lečická ikona, fotbalový mág Václav Dvořák-Matějka se jeví jako nejpovolanější Hrubeschův nástupce. Stane-li se tak, v kabině bude muset vždy být dostatek prostoru pro Učiteľku tanca, v dobrém slova smyslu. Pokud se Matějka obklopí svojí rodinou, tedy bratrem Richmondem jakožto asistentem, taky Vyhlídkou coby mentorem, pak se nevylučuje ani spolupráce Čertíkova… (msč)
Branky: 19. a 77. z pen. K. Rada – 2. a 80. Novotný, 70. Šinágl. Rozhodčí: Miloš Krátký (Líchovy) 9. ŽK: Štěpán, Jan Hořák. ČK: 77. Jareš (Stará Huť). Vrchní komisař: Josef Rákosník (Křížov) 7. Hlavní pořadatel: Václav Rákosník (Krámy) 9. Kaká Arena: Jaruška Váňová-Kaká 10, Ilona Housková 10, Simona Housková 7. Diváci: 113 (vyprodáno). Poločas: 1:1. Hráno 13.6. 2015.
Lečice: Josef Hrbek 5 – Tokaji 7, Rambousek 8, Srp 7, Houska 6,5 (46. Váňa 6) – M. Rákosník ml. 6,5, K. Rada 8, Fr. Dědina 6,5, Štěpán 5 (67. T. Víšek - ) – Jan Hořák 5, Zboženský ml. 5,5 (54. P. Dědina 5). Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 6. Vedoucí mužstva Jaruška Váňová-Kaká 10.
Lavička: - . Chyběli: Messi (zranění), Jakub Hořák, Josef Smetana ml. (zaměstnání), P. Svoboda (konzumace mimo Lečici), L. Kostečka, Toman, Fr. Holec ml. (?).
Hráči utkání:
Kamil Rada-Střihavka, Tomáš Rambousek-Rambo
Střelci Lečice – konečné pořadí: 17 – Jan Hořák, 12 – K. Rada, 6 – Fr. Dědina, 3 – Jakub Hořák, L. Kostečka, 2 – Prášil, Messi, Váňa, 1 – M. Rákosník ml., Rambousek, Toman, Zboženský ml.
Neprůstřelnost brankáře – konečné pořadí: P. Svoboda – 229 minut, Josef Hrbek – 19 minut.
Výroky dne
„Když nevíš, co s tím, tak to tam pošli!“ (Kojenec volal na úspěšného střelce Střihavku)
„Šlápl mi na nohu, dejte mi kartu za to!“ (Bolek chtěl penaltu a rozčílil se na rozhodčího)
„To víš, že jsem to nechtěl kopnout přes drátěnku.“ (Střihavka o své výstavní trefě)
„Mám to pod kontrolou, ale dneska jí budu mít jak z praku.“ (silně nečerstvý Hrubesch)
„Ríšo, jdeme spát, tady jsou samí lumpové.“ (ještě nečerstvější Hrubesch takto děkoval za panáka. Richmond už dávno spal – vsedě na lavici)
A co na to legenda: Dagmar Dvořáková
Já chci, aby Vašek na fotbal nechodil
Aby lečickému fotbalu nerozuměla. V Kocába Areně fandila a rozčilovala se už v dobách, kdy zde válel její manžel, jehož diplom s fotkou dodnes visí v novodvorské garáži. Teď se paní DAGMAR DVOŘÁKOVÁ-BABČA rozčiluje již jen kvůli synovi. Ona je jediná, kdo Matějkovi dokáže po zásluze vyčinit, Ťap, ťap, ťapy, tak se na něj musí! Co bude dělat, až se předseda KRKOS ujme i funkce trenéra hochů od Kocáby? Může mu v tom paní Babča zabránit?
Jako manželka bývalého slavného fotbalisty jste často pobývala na lečickém stadionu. Jaká tam vládla atmosféra?
Výborná! Takové fotbaly, to se nedá zapomenout. Každou sobotu, neděli jsem tam chodila.
Váš syn Václav je rovněž lečická legenda. Jste na něho pyšná?
Jistě! Ale to víš, že si pamatuju, jak taky hrával Víšek nebo Záhorský, Ota Beran, Pepík Beran. A další Lečičáci, na všechny si už nevzpomínám.
Matějku by v Lečici rádi viděli jako nového trenéra. Doporučila byste ho?
Radši ne. Já bych chtěla, aby na fotbal nechodil. Mně je to jedno, ať si každý dělá, co chce. Ať má Vašek rozum. Já jsem jenom bába.
Paní Babčo, je Vašík doma hodný? Pracuje, pomáhá vám s domácností?
Kdepak, řve na mě jako na lesy. Já nikam nechodím, já nic nevím. Nebaví se se mnou, ale mně je to jedno. Já si taky budu dělat, co chci. (msč)
Magické číslo: 655 – Rákoska, 647 – Čertík, 641 – Matějka, 636 – Vyhlídka, 630 – Okapník, 613 – Kojenec.
Malý kvíz od Kocáby
Kdo je bývalý brankář Lečice, nyní největší kritik a zároveň nejoblíbenější hostinský?
a) Jarda Holinka
b) Jiří Krása
c) Václav Svoboda-Kulička
d) Václav Marhoul-Čert
Správné odpovědi zasílejte na klubové stránky, nebo přímo dotyčnému muži na mobil. Řešení kvízu už nevyjde v příštím zpravodajství, správnou odpověď může napovědět Matějka, kvůli člověku, jehož jméno chceme znát, nyní barvoslepý.