24. Kosova Hora - Velká Lečice
Pozdě rozjetý finiš
Proflákaný poločas se vymstil ● Klobouk dolů před gólmanem Pištou ● Netradiční střelec: Rohlíček ● Nevídaná Matějkova finta ● Děsný rozhodčí ● Z Kuličky a Josefa Berana juniora noví kojenci
Když už se zahraje pod psa a přesto se málem odmaže čtyřgólová ztráta, to dokáže pořádně naštvat. Snad je i lepší výsledek 0:4, obešli bychom se alespoň bez drbání hlav. Potom je i marný vztek na rozhodčího, který Lečici v Kosově Hoře řezal, v závěru utkání i ošidil o penaltu a znemožnil nám uhrát remízu. Jedno se ovšem potvrdilo, hoši od Kocáby v závěru sezony postrádají šťávu, nemít nastřádáno dost bodů, taky by se mohlo padat ze III. třídy!
KOSOVA HORA – LEČICE 4 : 3
Kosova Hora – Mohlo se tu uhrát víc, navzdory splácané sestavě. K mání nebyl gólman, poněvadž Kozel chytil za vyloučení proti Knínu jednozápasový distanc a Pepa Hrbek při tátových padesátinách doma plenil lednici a rožeň s prasetem. Trenér Hrubesch, možná trochu nepochopitelně, postavil pět obránců včetně stopera Josefa Smetany ml., střed zálohy zkomponoval z bratrů Kostečků, v útoku operoval osamocený Hoři. Proti Kosově Hoře, jak se ukázalo, bandě nekopáčů, měla být ofenziva silnější.
Ačkoli měl podle původního plánu chytat Matějka, nakonec si do brány vlezl Pišta Hovanec. Neměl ani rukavice, balony lapal holýma rukama. A to se ještě při jízdě do dějiště utkání za volantem narychlo učil gólmanskou abecedu, zatímco paní Ildikó úspěšně rozdýchávala čtyři panáky z Požárů. Ovšem Pišta se mezi tyčemi nikoho a ničeho nebál. Zejména ve druhém poločase se vrhal po míčích jako kočka Bobeš po myších, rejscích a ještěrkách, zneškodnil spoustu těžkých střel i dorážek, vybíhal, rozehrával, spoluhráče seřvával. Klobouk dolů před ním!
I přes netradiční sestavu jsme se zpočátku hrnuli do útoku, rodily se šance. Tu největší zazdil Kojenec, po akci Hořiho se s balonem ocitl před zívající brankou, jak ale mohl trefit brankáře ležícího u vzdálenější tyče, nikdo nepochopil. Ani jeho otec Petr Dědina-Lanýž, jenž figuroval v zápise coby náhradník a v dresu na lavičce občas zálibně pozoroval projíždějící motorové vlaky…
Pišta mohl udržet čisté konto déle než do 26. minuty. Stačilo, kdyby pískal pořádný rozhodčí. Na pana Havránka s břichem větším než jaké s sebou vláčí Vyhlídka, musel i táta Hořák pokřikovat: „Sundej si ten ruksak a koukej běhat!“ Vše zbytečné, jelikož zmíněný pán neposoudil těžký šlapák na Popeska jako faul a domácí borec měl cestu volnou až k Pištovi. Josef Smetana-Průjezďák se před každým zápasem podrobuje u Libuny zevrubné prohlídce nosu. Jestliže Pepův raťafák nabízí široké spektrum barev s převládající červenou, je jasné, že se slepicemi se den předtím rozhodně spát nešlo. Nyní Průjezďák vykázal odstín dozrávajících třešní (což je v toleranci), zato jeho holeň po onom šlapáku zářila fialově. Jasný důkaz omylu sudího.
Druhý gól přišel záhy, a sice po situaci zavánějící ofsajdem. Oklepaný Smetana junior sice ještě mohl skórovat z trestného kopu – vynikl gólman -, avšak Kosovka nám na cestu do kabin ubalila ještě třetí dáreček a bezprostředně po zahájení druhé půle i čtvrtý. Schylovalo se k debaklu. A nebylo by divu. Lečice si vedla tragicky, nefungovalo nic, nasazení žádné, k tomu vzájemné nadávání. „Vy nehrajete fotbal, to je česká plácaná!“ nespokojeně od lajny hulákal Jiří Hořák, od něhož si všichni odsedávali, aby je Okapníkův a Arnoštův tatínek nemohl zlít pivem.
Teprve v 63. minutě se zazdálo, že by to mohlo jít. Do vápna vrazil Hoři a s nebývalým klidem přehodil gólmana – už jsme nemohli prohrát s nulou. Stejný hráč brzy poté svůj další průnik zakončil střelou těsně vedle. Hoši od Kocáby se stále více tlačili dopředu, smůla, že domácí brankář měl zrovna svůj den. Vyzrál na osamoceného Martina Kostečku, rovněž na Kojence. Až devět minut před koncem neměl nárok: po standarde pálil z voleje tvrdě do tyče Lukašenko, k odraženému balonu se přimotal Zdeněk Houska-Rohlíček a zkusil dorážku. Kutálelo se to pomalu pomaličku, málem míč zůstal v kaluži před brankovou čarou, naštěstí se zastavil až za ní. Rohlíček ani nejásal, jako kdyby vůbec nešlo o jeho druhý gól v 729. zápase za Lečici… Zato část našich fanoušků spustila notný povyk. Václav Svoboda-Kulička a Josef Beran nejml. přijeli rovnou z velkolečické hasičárny. S očima jako skleněnky, genitáliemi zabalenými do plenek a v bílých tričkách, na nichž stál nápis „Z KOSOVKY SE NEPOSEREM“. Šikovní kojenci. Skamarádí se s nimi soukmenovec, Lanýžův syn?
Minutu před koncem poslal trenér Hrubesch na plac svého žolíka. Právě se zahrával nepřímý kop, všechno se štosovalo na hranici šestnáctky. Václav Dvořák-Matějka se ovšem uhnízdil kdesi kolem penaltové značky, tedy v několikametrovém ofsajdu. V okamžiku kopu M. Kostečky však Vašík nasadil k úctyhodnému sprintu z vápna ven, aby soupeře zblbnul a zároveň neporušil pravidla. Finta vyšla, v nepřehledné situaci se nejlépe orientoval Jakub Hořák-Arnošt a snížil na 4:3. A také mohlo být vyrovnáno! Sražení Jana Hořáka si pan Havránek netroufl posoudit jako penaltové, přitom měl a musel. Chudák rozhodčí byl nejspíš ještě zpitomělý, neboť chviličku předtím vyloučil domácího bouřliváka. Aby mu někdo bral píšťalku z huby, to se jen tak nevidí.
Rozzuřený kouč Hrubesch se uklidnil až poté, co se pozdravil se svým férovým domácím protějškem a držíc se s ním kolem ramen zamířil do kantýny. S ostatními to cloumalo. Patrně pochopili – nikoli neodpískaná penalta a neregulérní první gól, sama Lečice si tenhle mistrák prohrála. (msč)
Branky: 43. a 47. Nouzecký, 26. Nosek, 30. Kutil – 63. Jan Hořák, 81. Houska, 89. Jakub Hořák. Rozhodčí: Havránek (Luhy) 5. Vrchní komisař: Josef Smetana st. (Krámy) 7. ŽK: Víšek. ČK: 88. Kos (K. Hora). Diváci: 131. Poločas: 3:0. Hráno 4.6. 2011.
Lečice: Hovanec 8 – Váňa 7, Prášil 7, Houska 7,5, Josef Smetana ml. 7,5, Víšek 7 (89. Dvořák - ) – Fr. Dědina 7, M. Kostečka 6,5, L. Kostečka 6, Jakub Hořák 6,5 – Jan Hořák 7. Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 6.
Lavička: P. Dědina. Chyběli: Messi (zaměstnání), P. Svoboda (v trestu), Josef Hrbek (tátovy padesátiny), R. Sobotka, M. Rákosník st. (?).
Hráč utkání: Štefan Hovanec-Pišta
Střelci Lečic: 16 – Jan Hořák, 5 – Jakub Hořák, Josef Smetana ml., Váňa, 4 - Messi, 3 – L. Kostečka, M. Rákosník st., 1 – Fr. Dědina, Houska, Hovanec, R. Sobotka, P. Svoboda.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda - 186 minut (do dalšího zápasu jde se 7 minutami), Josef Hrbek - 131 minut (do dalšího zápasu jde s 43 minutami), Hovanec - 26 minut (do dalšího zápasu jde s 43 minutami).
Magické číslo: 137 – Jan Blížil (svědek Milan Blížil-Fanoušek roku-Cyklista roku-Motorkář roku-Vedoucí roku). Další pořadí: 136 – Čertík, 133 – Božídar, 131 – Matějka.
Popescu vezme Messiho do Průjezdu, Lanýž sveze Barcelonu vlakem
Nové Dvory – Tentokrát žádná Knihovna, žádná KKK Arena. Po návratu z Kosovy Hory se zdravé jádro krámských konzumentů ihned vydalo do Nových Dvorů, kde se bourala májka, opékalo sele a točilo pivo. Až do nedělního rána, pochopitelně.
Byla to plodná noc, však se také PKK (Padací klub Krámy) rozrostl o Václava Sedláčka. Vznikl rovněž plán, na který zanedlouho zareaguje celý svět. Přijedou k nám fotbalisté Barcelony! Hrát s nimi nebudeme, to by asi Lečici roznesli. Budou jim ukazovány naše pamětihodnosti.
Josef Smetana ml. si již usmyslel, že Messiho (toho méně slavného než Martin Dolejší), Iniestu, Puyola a spol. provede Novým Knínem a ožere ve svém oblíbeném Průjezdu. Lanýž zase z nádraží ve Dvorech vypraví do Krámů zvláštní vlak v červenomodrých barvách a všechny členy nejslavnějšího klubu planety nechá vyspat v Knihovně na stolech. Vyhlídka se nechal slyšet, že trenéru Guardiolovi předvede, jak nenastartovat a nerozjet auto na umělém sněhu, který si dopraví na Požáry. Kojenec bude Bojana Krkiće učit zacházení s motorovou pilou, atd. No to bude sláva. Kam se hrabou krámské hasičské závody… (msč)