17. Velká Lečice - Počepice
Jestli se rozzlobíme, budeme zlí!
Další bod spadlý z nebes ● Kozel inkasoval už na pastvě před zápasem ● Habera syčel jako Retarda ● Matějka: Takhle jsem ho ještě neviděl ● Z Pišty boxerský rozhodčí ● Konečně Messi, ale pouze na několik minut ● Dívčí válka u Kocáby ● Nenapravitelný Hrubesch, znovu „déčkoval“
Bez nervů to holt nejde. Zase si Lečice koledovala o domácí fiasko a to ve šlágru kola proti Počepicím hrála o něco útočněji než v Petrovicích. Remíza nakonec spadla z nebes a při troše štěstí se daly slavit i tři body. Zápas měl tři hrdiny: Kozla, který těsně před koncem vystřihl zákrok stotřináctiletí a vydřený bod zachránil, suverénního Okapníka na místě posledního muže obrany a – Haberu. On snad bude na příští olympiádě v Riu reprezentovat v boxu, zápase řecko-římském, jako šaolinský mistr se možná dá ještě na kung-fu. Matějka tvrdí, že se teď bude před Haberou schovávat do kanálů. Takže pozor: jestli se krámský hubeňour rozzlobí, bude zlý!
LEČICE – POČEPICE 1 : 1
Kocába Arena – Napětí bylo cítit ve vzduchu už před zahajovacím hvizdem. Při vyhotovování zápisu o utkání podotkla paní Simona Robbenová, že Patricie Kozlová píše moc pomalu a Miss Lečice se málem rozčílila. Nakonec to první z nich vyžehlila slovy, že písmenka jsou úhledná a tím dívčí válka skončila.
Jen co tři rozhodčí (oba pomezní nosili ještě školní brašnu) nechali rozehrát ve středovém kruhu, už bylo zle. Lečice zkrátka inkasovala v čase minus 113 vteřin, v době, kdy Kozel byl ještě na pastvě. Střihavka byl při pokusu o kličku na půlce hřiště faulován a sudí nic. Naši přestali hrát, snad čekali, že se bude pískat se zpožděním. Hosté se zmocnili míče, rychle ho dopravili do lečického vápna, kde počepický Chlasták obstřelil bezmocného Kozla – 0:1.
Vstup do utkání, o jaký nikdo nestál. Snaha o brzké vyrovnání? Kde by se vzala! Ona nejspíš existovala, to by nás ovšem soupeř musel k něčemu pustit. Nebo alespoň občas půjčit balon a dovolit nám něco s ním vymyslet. To už tady během stávající sezony bylo mockrát – protivník hrál, neustále hrozil gólem, Lečičtí se jen dívali a nadávali. Do poločasu ani jedna šance, žádná střela na bránu. Přitom mohla být. Velmi nepřesný arbitr Paukner ošidil Lečici o tři trestné kopy v blízkosti šestnáctky a to by znamenalo pamlsky pro Střihavku. Přesto jeden z hochů od Kocáby sklidil aplaus.
Rocky Balboa na scéně
Kousek od potoka se zavile bojující Tomáš Víšek-Habera srazil s protihráčem, oba skončili na zemi, kde se začali kočkovat. Soupeř o lečického záložníka nešetrně zavadil a málem ho to stálo zdravou tělesnou schránku. Habera se vymrštil, zasyčel, jako když se na Požárech sápe Mgr. Zlatan Retarda po Bc. Kudrnáčovi Smetanovi či Ing. Matějkovi Průjezďákovi, zaťal pěsti, bouch bouch bylo skoro neodvratitelné. „Takhle jsem ho ještě neviděl. Přitom je to inženýr, vzdělaný a slušný kluk,“ žasl Matějka, zatímco lečické publikum bouřilo nadšením.
„Nějak jsme se drželi, divně se tahali. Až se mezi nás postavil Pišta. Je to pravý profesionál, z ragby zvyklý na ledacos. Prostě mezi nás vlétl a bylo to,“ popsal souboj Rocky Balboa – Ivan Drago samotný Habera. Rozhodčí si posléze oba vzteklouny odvedl stranou a důrazně jim domluvil.
----
Zbýval tedy ještě celý druhý poločas. Na „dolní“ bránu, což je již léta největší lečická zbraň. Hra se už začala vyrovnávat, Lečice pomalu přebírala iniciativu. V 54. minutě vytáhl trenér Hrubesch z rukávu žolíka a všichni jsme byli nadrženi ve velkém očekávání. Místo vyčerpaného Čahouna na plac vyběhl Martin Dolejší-Messi, jenže zůstal na něm sotva pár minut, než si obnovil svalové zranění. Na řadě byl tedy Martin Rákosník-Arjen Robben a ten už se dočkal gólové radosti.
Přece jen nám pan Paukner zapískal jednu standardku. Daleko od branky, spíše od potoka, odkud asi nemělo hrozit nebezpečí. Jenomže Střihavka je nebezpečný odevšad. Zakroutil vysoký balon před bránu, ve skrumáži se nejlépe zorientoval Bohumil Prášil-Božidar a doťukl míč do černého – 1:1!
Když už bylo srovnáno, chtělo to ještě dokončit obrat. Ostatně, to už Lečice letos nejednou svedla (Prostřední Lhota, Borotice). Chvíli poté tvrdě vypálil Srp, gólman míč vytěsnil před sebe, avšak dobíhající Kojenec si s dorážkou neporadil. Další šance se již nevyskytly, domácí stranu vyváděl z klidu jen chybující soudce. Nejvíc to lomcovalo na lavičce s Hrubeschem, který opět používal slovo začínající na „d“ a znovu tvrdil, že ho vůbec nezná. Lečický kouč je zkrátka nenapravitelný.
S plichtou jsme začali víceméně počítat, těsně před koncem nám však mohlo sklapnout. Hosté jeden z mála protiútoků ve druhé půli dovedli až do lečického malého čtverce, kde se jeden z nich do balonu opřel tak, že cáry ze sítě měly poletovat vzduchem jako pavučiny při babím létě. Nestalo se, neboť Petr Svoboda-Kozel rozprostřel své netlusté tělo, co absolutně nešlo propálit. „Takovýhle zákrok jsem od žádného brankáře ještě neviděl. Tohle umí jenom Kozel,“ rozplýval se Matějka, jenž kupodivu rozeznal barvu lečického brankářského dresu od toho počepického.
Čili opravdu bod, co spadl z nebes. Udržel Lečici v čele tabulky, natáhl provaz v počtu neprohraných utkání za sebou už na jedenáct, neporazitelnost na domácím stadionu se táhne dokonce již 19 zápasů. Hoši od Kocáby ovšem pořád hrají špatně.
Branky: 65. Prášil – 1. Chlasták. Rozhodčí: Karel Paukner (Příbram) 5. ŽK: Prášil, L. Kostečka. Vrchní komisař: Jiří Krása (Mníšek) 6. Hlavní pořadatel: Václav Rákosník (Krámy) 10. Kaká Arena: Jaruška Váňová-Kaká 10, Ilona Housková 8, Simona Housková 6. Diváci: 113 (vyprodáno). Poločas: 0:1. Hráno 11.4. 2015.
Lečice: P. Svoboda 9 – Tokaji 8,5, Jan Hořák 9, Houska 7 (46. Váňa 7), Srp 7 – T. Víšek 8,5, K. Rada 7,5, Fr. Dědina 7,5, Zboženský ml. 7 (54. Messi - 61. M. Rákosník st. 7) – L. Kostečka 7, Prášil 8. Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 9. Vedoucí mužstva Patricie Kozlová-Miss Lečice 10.
Lavička: -. Chyběli: Rambousek, Štěpán, Josef Smetana ml. (zaměstnání), Jakub Hořák (mimo republiku), M. Rákosník ml., Josef Hrbek (dovolená), Toman (rozhodčí v Praze), Fr. Holec ml. (přítomen na stadionu), P. Dědina (?).
Hráči utkání:
Petr Svoboda-Kozel, Jan Hořák-Okapník
Střelci Lečice: 13 – Jan Hořák, 9 – K. Rada, 6 – Fr. Dědina, 3 - L. Kostečka, 2 – Messi, Prášil, Váňa, 1 – Jakub Hořák, Rambousek, Toman.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 229 minut (do dalšího zápasu jde s 89 minutami), Josef Hrbek – 19 minut (do dalšího zápasu jde se 71 minutami).
Výroky dne
„Máme výškovou převahu!“ (Hrubesch při centru na Čahouna)
„Já budu muset na EKG.“ (vystresovaný Hrubesch na lavičce)
„Ježíšmarjá!“ (Libuna po nepřesné přihrávce)
„Líbo, do píči, kopej to!“ (Pišta se rozčílil na Libunu)
„Dneska jsem řekl rozhodčímu, že je debil.“ (nenapravitelný Hrubesch
v Knihovně)
„Habera mě překvapil, pěstičky lítaly, okamžitě jsem ho chválil, řval jsem, dej mu jí!“ (Matějka u vytržení nad rozzuřeným Haberou)
„Až potkám Haberu, raději kolem něj půjdu kanálem.“ (Matějka netajil strach z bouchače Habery)
„Tady bych fotbal nechal zakázat. Vždyť vám na hřišti rostou pařezy.“ (trenér Počepic)
A co na to: Tomáš Víšek
Vzteklý jsem po mámě
V Lečici by se snad mohly natáčet „spaghetti“ westerny. Vychrtlý bouchač Terence Hill by pak klidně mohl zůstat v cizině, poněvadž režisér by sáhl do Krámů po dvojníkovi a daleko lepším herci. TOMÁŠ VÍŠEK-HABERA, intelektuál a vyhlášený kliďas, se po nesportovním zákroku protihráče z Počepic tak strašlivě rozzuřil, že celá Kocába Arena jen zírala. Tak nějak se zamluvilo, že Habera jako jediný lečický fotbalista ještě ve III. třídě neskóroval. Prý si ani nepamatuje, kdy vlastně naposledy…
Takhle rozčileného jsme tě na hřišti ještě neviděli. Po kterém z rodičů jsi takový pruďas?
Po mámě, to je jasné (smích). Ta se občas umí hodně rozčílit. Táta asi taky, myslím ale, že u něj to není tak časté.
Jak by se ti líbila přezdívka Řepka od Kocáby?
To se nehodí, on je větší pitomec než já. Abych se takhle rozčiloval, k tomu mám daleko.
Dokážeš si vzpomenout, kdy jsi naposledy dal za Lečici soutěžní gól?
Vzpomínám, ale velmi matně. V Počepicích, v Chlumci? Už je to dlouho. Že by ses oženil, až dám gól? To říkáš furt.
Co říkáš na lečickou jízdu? Vidíš to na postup?
Postup po těchto čtyřech jarních zápasech… No, nebyli jsme v nich tahouni, měli jsme ještě větší kliku než při prvním místě po podzimu. Netvoříme hru, jenom se vezeme, to není fotbal, to je holomajzna. Na postup potřebujeme lepší hřiště, podmínky, víc peněz. Nemluvit o takových hovadinách, postup, celé je to nesmysl. (msč)
A co na to legenda: Václav Dvořák
Budu hrát s mobilem pod dresem.
Abych slyšel Ťapy ťap
Od památného únorového výletu do Bratřínova má problémy s rozeznáváním barev, proto si už na hřiště nenosí kopačky. Vlastně již fotbal ani moc nesleduje, poněvadž se nehne od kulatého stolku před Kaká Arenou. Přesto věříme, že VÁCLAV DVOŘÁK-MATĚJKA ještě za hochy od Kocáby nějaký ten gól dá a pak nebude hned odjíždět do hor. V nejhorším ho tam vždycky někdo odnese.
Už jsme tě dlouho neviděli v lečickém dresu, může s tebou ještě Hrubesch počítat?
Jo, s Hrubeschem jsem dohodnutí, že kdyby to hořelo, vlítl bych tam na 113 vteřin, a to jen do zdi.
Co kdyby ti pokračování v kariéře nařídila babča?
Maminka se musí poslouchat, ale asi to nehrozí. Musel bych mít pod dresem mobil, abych slyšel Ťapy ťap. Pak by babča byla spokojená.
Nevadila by ti na hřišti barvoslepost?
Určitě ne, poslouchal bych Pištu a modrá dopředu. Hrajeme přece v modrých dresech, nebo ne?
Plánuješ nějaké další soustředění U Holinků?
Určitě, plánuju. Těším se, je to srdeční záležitost. Mám to ovšem daleko domů, a když jdu od Holinků, dělám učiteľku tanca. (msč)
Malý kvíz od Kocáby
V krámské Knihovně se nejčastěji půjčuje kuchařská kniha (autorem je Okapník), z níž se učí většina návštěvníků. Jmenuje se:
a) Brambory na 113 způsobů
b) Pečeme koláče
c) Vaříme pro vegetariány
d) Zavařujeme ovoce
Správné odpovědi zasílejte na klubové stránky nebo Vyhlídkovi na mobil. Řešení kvízu vyjde v příštím zpravodajství.
Správná odpověď z minulého zpravodajství: c) pan Štístko