17. Kňovice - Lečice (1:4)
No konečně !
První jarní body jsou tady ● Nepochopitelné absence několika opor ● Kozlovy děti se zlepšují ● Messiho si pletli s Rohlíčkem (stejná břicha) ● Rum v Kňovicích vystačil – Jarušku Váňovou uhlídali
Staré fotbalové pravidlo říká, že hraješ to, co ti dovolí soupeř. Radujme se nad vysokou výhrou a prvními jarními body, oceňme sympatický herní projev v podání mnoha absencemi zubožené lečické sestavy, zároveň si však přiznejme: Kňovice mají velmi slabý tým, který Hrubeschovu squadru příliš nepotrápil. Ale ono to není vůbec důležité. Po čtyřech předchozích těžkých výprascích (počítaje v to i podzimní nářez v Kosově Hoře) se ukázalo, že hoši od Kocáby na III. třídu pořád ještě mají.
KŇOVICE – LEČICE 1 : 4
Kňovice – Nebylo tedy před zápasem trenéru Hrubeschovi co závidět. Věděl, že se mu potřetí za sebou nedostaví Jakub Hořák, že se někde zatoulal i Lukáš Kostečka. Z Pištova auta v Kňovicích nevylezli ani Radim Sobotka, Josef Smetana či Martin Kostečka, jenž je po nakopnutí pražského kandelábru údajně už fit. Nikdo z nich se neráčil obtěžovat s vysvětlitelnou omluvou. A pozor, nedorazil nejskalnější příznivec Vyhlídka. Co se stalo? Gólman Josef Hrbek se do brány necítil, prý mu nechutnal ovar k snídani.
Pohled na Martina Rákosníka seniora a Messiho byl ovšem vzpruhou. Jenže také trochu podivný, Messimu se po převlečení pod dresem vyboulil medicinball a nebýt vlasového ohonu, nejtechničtějšího lečického fotbalisty bychom si pletli s Rohlíčkem! „Dnes jsem se vážil a mám 95 kilo. Vlastně jen devadesát čtyři, zapomněl jsem z kapes vyndat mobil a drobné,“ laškoval Messi, později jedna z hlavních postav utkání.
Než se začalo, do vlasů si málem vjely velké sokyně, Jaruška Váňová-Kaká a Eliška Opičková, soupeřící v Lečici o funkci hlavní vedoucí mužstva. První z nich nakonec ustoupila, i proto, že kňovický stadion a především místní kantýna jsou pro ni srdeční záležitostí. Však také obsluha nálevny při pohledu na Jarušku zesinala hrůzou, nezapomeňme, jak při minulém zájezdu paní Váňová vybrakovala zásoby rumu. I nyní ke dřevěnému srubu ihned zamířila, byla však uhlídána, konzumační aktivity přepustila Rikimu Záhorskému Popletovi a převzala roli vrchní komisařky. Eliška se pak v kabině rozhodčího při vyhotovování zápisu pýřila rozpaky. Pan Máša má pro dceru Jany Opičkové, krámské policejní prezidentky, už dlouho slabost, oslovuje ji křestním jménem a vůbec ho nezajímá, že slečna Eliška je již dávno zadaná.
Z dění na trávníku ihned vyplynulo, že se Lečice pouze bránit nehodlá. Vždyť by ani Kňovičtí s ofenzivou pochodit nemohli. Pozici stopera s bravurou zvládal cvalík Messi, zápas se povedl Váňovi, na levém beku se neztrácel mladíček Havelka. Jeho vrstevník Martin Toman zase v útoku prokazuje neobyčejný zápal do hry a cit pro přesnou přihrávku (po boku dravce Pišty ani jinak nemůže), což je pro tým nezanedbatelným přínosem a znamením, kterak se Kozlovy děti zlepšují.
Nově složená útočná vozba obstarala lečické vedení. Při jednom rychlém protiútoku pan Máša neobyčejně citlivě po faulu na Tomana ponechal Lečici výhodu, balonu se zmocnil Pišta Tokaji a utěšenou střelou z ostrého úhlu skóroval. Do poločasu bylo ještě veseleji, neboť se dvakrát prosadil František Dědina-Kojenec. Nejprve po chybě domácího zadáka lehce prošel do vápna a vsadil na technickou střelu k tyči, zrovna tak byl chladnokrevný poté, co míč vyvezl Messi a kolmým pasem Kojence k zakončení vyzval skvěle hrající Rákoska junior.
Hned po obrátce si v kňovické šestnáctce došel Martin Rákosník mladší pro penaltový faul. Vůbec se přitom neskácel k zemi („Já nikdy nepadám“), stačilo, že to po soupeřově zákroku pěkně křuslo. Pokutový kop s přehledem proměnil kapitán Libor Váňa.
Vypadalo to, že vymažeme sedmigólovou nakládačku z Kamýku, zvláště když domácí v 55. minutě přišli o vyloučeného Spilku a zůstali o deseti. Ve středu pole na velkém prostoru operoval Martin Rákosník starší, tahem na bránu udivoval s pirátským šátkem na hlavě jeho syn, do úroku se pouštěl i Messi. Rodilo se tolik nadějných brejků, při nichž byla soupeřova obrana totálně rozhozena, místo gólových manévrů však Lečice nesmyslně zkoušela exhibici a tím si sama škodila. K páté trefě měl nejblíže Rákoska starší, tváří v tvář brankáři ovšem zasáhl jen tyč. Trest přišel vzápětí, Kňovice snížily na 1:4 a Kozel v naší bráně tak zbytečně přišel o čisté konto.
Zbytek utkání se dohrál pod lečickou kontrolou, nebylo se čeho bát. V příštím kole se doma utkáme s lídrem tabulky, do sestavy by se měly vrátit některé opory, ale proti Prostřední Lhotě to jistě takové lážo plážo nebude. Disciplínu především, hoši od Kocáby! (msč)
Branky: 72. Bartůněk – 35. a 43. Fr. Dědina, 23. Tokaji, 53. Váňa z pen. Rozhodčí: Máša (Dobříš) 8. Vrchní komisařka: Jaruška Váňová-Kaká (Krámy) 8. ŽK: K. Jaruška, Toman. ČK: 55. J. Spilka (Kňovice). Diváci: 37. Poločas: 0:3. Hráno 14.4. 2012.
Lečice: P. Svoboda 7 – Váňa 7,5, Kilián-Okapka 7,5, Messi 8, Havelka 7 (65. T. Pacák - ) - K. Jaruška 7 (57. Houska 7,5), M. Rákosník st. 8, Fr. Dědina 7,5, M. Rákosník ml. 8 (72. Srp - ) – Toman 7,5, Tokaji 7,5. Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 8. Vedoucí mužstva Eliška Opičková 10.
Lavička: B. Pacák, Josef Hrbek, Dvořák. Chyběli: Křivonoska, Víšek, (zranění), Jakub Hořák, M. Kostečka, L. Kostečka, Sobotka, Josef Smetana ml., Dušák, Břečka (?).
Hráč utkání: Martin Rákosník ml.
Střelci Lečice: 4 – Fr. Dědina, Jakub Hořák, K. Jaruška, 3 – Jan Hořák, L. Kostečka, 2 – Křivonoska, Josef Smetana ml., Sobotka, Tokaji, Váňa, 1 – Messi, Prášil, M. Rákosník st.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 178 minut (do dalšího zápasu jde s 18 minutami), Jan Hořák - 159 minut (do dalšího zápasu by šel s 5 minutami), Josef Hrbek 77 minut (do dalšího zápasu jde se 7 minutami), Břečka 6 minut (do dalšího zápasu jde se 79 minutami).