17. Dobříš C - Velká Lečice
Dárek Matějkovi: tři tři!
Památný výsledek na Dobříši ● Zbrusu noví střelci v sezoně ● Jan Srp a kladivo místo hlavy ● Po pěti a půl letech znovu skóroval Betlémák ● Šéf KRKOS slavil už během zápasu ● Šlechetný Rákoska mu nechtěl zkazit radost ● Smůla, že se nehrálo v sobotu ● Kam se poděly Kudrnáčovy kudrny?
Kdyby tento zápas skončil 0:0, 1:1, 2:2 nebo 4:4, remíza na Dobříši by byla málo. Vždyť téměř celý druhý poločas jsme hráli proti početně oslabenému soupeři, v jeho bráně nestál rozený gólman. Jenomže výsledek 3:3 znamená víc, předčasný dárek Matějkovi k jeho zářijovému svátku i prosincovým 48. narozeninám. Proto jej považujme za památný a litujme jen, že se nehrálo v sobotu. To by v jedné novodvorské kotelně vzaly za své veškeré zásoby kořalky…
DOBŘÍŠ C – LEČICE 3 : 3
Dobříš – Pohoda po příjezdu do dobříšského sportovního areálu byla patrná, ale něco tu bylo ještě navíc, anebo jinak. Kapitánu Janu Hořákovi vyrostly vlasy na obličeji. „Oholím se, až dám gól,“ potvrdil Okapník, že ho iritují posměšky krámského souseda Kojence. Předsedovi klubu Romanu Hesovi z hlavy kamsi zmizelo posledních 113 zlatých kudrn. A to ho prý ještě v Sudovicích u sestry pokousal a poškrábal inženýr Mazánek. Už bez berlí chodil před kabinami Čahoun junior, ovšem pro fotbal je ještě pořád nepoužitelný.
Nejlepší, co se dá udělat v zápase na hřišti favorita, je dát brzy gól. A to se povedlo už ve druhé minutě – Pišta si hodil kolem levé čáry balon, „a jdi, a jdi,“ mohl zařvat leda sám na sebe. Následoval centr přes celé vápno, brankář si neporozuměl se stoperem, navíc mu Martin Rákosník junior míč vyšťouchl a došel s ním až do sítě – 0:1.
Sranda skončila velmi záhy, neboť tentokrát to zaskřípalo v lečické defenzivě a bylo vyrovnáno. Pokračoval zrovna tak vyrovnaný fotbal, Dobříš sázela na pohyblivost a důraz, hoši od Kocáby zase na nápaditost a větší technickou zdatnost. V 17. minutě dostal na půlce hřiště Pišta balon do běhu, mazal sám na bránu. Gólman vyběhl, obstřel šedého lečického vlka vyrazil, jenomže horní končetinu použil za šestnáctkou a za to měl jít ven. Rozhodčí Kobík to však viděl jinak. Vytasil žlutou kartu, správně nařízený trestný kop nato Střihavka nasměroval jen do zdi a Pišta si mohl ulevit – „do p..e!“
Nežli Hrubeschovy děti křivdu rozdýchaly, přišlo nové zazmatkování před lečickým vápnem. Domácí dali druhý gól a ujali se vedení, navíc nám ještě zabouchali na tyč.
Chtělo to rychle se otřepat, což se podařilo. Messi nejprve vypálil k tyči, balon, který by nejspíš prošel do sítě, zblokoval bránící hráč. O chvíli později to Martin Dolejší-Messi zkusil znovu poté, co mu palebnou pozici připravil Pišta, nyní už jedovatou ránu do stejného místa nikdo nezastavil – 2:2.
Závěr první půle přinesl ještě spoustu hektiky. Z rohu velkého čtverce vystřelil Střihavka, šlo by to těsně vedle, ale u tyče číhal Kojenec a dal gól. Ten ovšem nebyl uznán, poněvadž Matějka s praporkem načapal v ofsajdu jak Kojence, tak vedle stojícího Pištu. A opět se to vzápětí obrátilo proti Lečici. V nastaveném čase domácí rozehráli nenápadnou standardku, Pepa Hrbek neudržel nepříliš složitý centr a dostali jsme klasický „šatňák“.
Pan Kobík během přestávky poněkud nesrozumitelně vysvětloval, že brankáře předtím nevyloučil proto, že do vápna doběhl ještě dobříšský zadák a nešlo tedy o vyloženou šanci. Zároveň chválil Matějku, po zápase jej dokonce označil za Mávače roku. Samozřejmě netušil, že muže bydlícího na adrese Nové Dvory 113 brzy potěší něco úplně jiného. Čertík sudího v předstihu upozornil, že jakmile bude skóre znovu srovnáno, dojde u lajny k decentní oslavě…
Nejdříve se však pan Kobík musel dostat z obliga. Nedlouho po zahájení druhé půle šel domácí brankář Slanec do souboje s Rákoskou opět za hranicí trestného území a zase se míče dotkl rukou. A konečně to odskákal, druhá žlutá, po ní pochopitelně červená karta. Dobříš šla do deseti, dochytával muž z pole.
V 58. minutě to přišlo. Střihavka kopl výživný roh, na balon si počkal střídající Jan Srp a uhodil do něj zátylkem. Šleha jako kladivem, natrhlo to síť a skóre znělo 3:3! Autorovi gólu patří velké blahopřání, po pěti a půl letech má Malá Lečice opět střelce v mistrovském utkání! Jako poslední Betlémák se trefil 18. října 2008 tehdy ještě ve IV. třídě Michal Pilař-Kačer v duelu s Hřiměždicemi B (4:1). Z Malé Lečice přitom v minulosti pocházel nejeden kanonýr, třeba Tonda Kramata, Franta Sakař, Jiří Sosna-Bažiňák, Roman Hes – ten ovšem sázel góly výhradně do vlastní brány…
Zatímco se rozehrávalo ze středového kruhu, na opačnou stranu hřiště už spěchaly kalíšky s rumem. Něco se na atletické dráze vybryndalo, ale zůstalo ještě dost, aby si Matějka, praporek nepraporek, mohl s Čertíkem ťuknout a milovaný výsledek oslavit.
Už se zkrátka nesmělo vyhrát! Děkujme mladému Rákoskovi, že brzy po vyrovnání v dobré pozici schválně překopl poloodkrytou bránu a tímto ušlechtilým gestem Matějkovi nezkazil radost. Lečice se proti soupeři hrajícímu v deseti stejně na nic nezmohla, takže spokojeny mohly nakonec být oba týmy. Nejšťastnější byl ovšem muž, kterého už ani nemá smysl jmenovat… (msč)
Branky: 4. a 19. Kuchař, 45+1. Šišma – 2. M. Rákosník ml., 32. Messi, 58. Srp. Rozhodčí: Josef Kobík (Daleké Dušníky) 8. ŽK: Jakub Hořák. ČK: 52. Slanec (Dobříš C). Vrchní komisař: Roman Hes (Malá Lečice) 8. Domácí kantýna: 9. Diváci: 56. Poločas: 3:2. Hráno 13.4. 2014.
Lečice: Josef Hrbek 5 – Váňa 6,5, (46. Srp 7), Jan Hořák 7,5, Rambousek 7, Toman 7 (75. Fr. Holec ml. - ) – M. Rákosník ml. 7, K. Rada 6,5, Fr. Dědina 7, Jakub Hořák 6,5 – Messi 6,5, Tokaji 7. Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 8. Vedoucí mužstva Miroslav Střeleček-Čertík 10.
Lavička: Houska. Chyběli: Štěpán (zranění), P. Svoboda (zranění, přítomen na stadionu), Zboženský ml. (nemoc, přítomen na stadionu), L. Kostečka, Josef Smetana ml. (zaměstnání), Matoušek, Dušák, Víšek (?).
Hráč utkání: Jan Hořák-Okapník
Střelci Lečice: 9 – Fr. Dědina, Jan Hořák, 8 – K. Rada, 3 – Tokaji, 2 – Jakub Hořák, Josef Smetana ml., 1 – Fr. Holec ml., Messi, M. Rákosník ml., Srp, Štěpán, Toman.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 256 minut (do dalšího zápasu jde s 45 minutami), Josef Hrbek – 108 minut (do dalšího zápasu jde s 45 minutami), Štěpán – 73 minut (do dalšího zápasu jde se 17 minutami).
Remíza 3:3 v roce 2008: Matějka na Nové Vsi kopal, Čertík koláčoval
Zařídil to vlastenec Libuny
Požáry – Ani se nechce věřit, že před necelými šesti lety Matějka ještě výsledek 3:3 neslavil. Děly se ovšem tenkrát velezajímavé věci, co rozhodně stojí za vzpomínku.
Úvodní mistrovský zápas IV. třídy sezony 2008-09 měla Lečice sehrát na Nové Vsi už v srpnu, kvůli lijáku však došlo k odložení na sváteční říjnové úterý. O den dříve pořádal Matějka ve své kotelně divokou párty s krutými následky: Pepa Smetana spadl ze židle a muselo se pak hrát bez něho, Čertík při cestě domů zabloudil na poli, na Požárech vyrobil koláč, v den utkání u novoveských kabin ještě jeden.
Matějka bez problémů vystřízlivěl, na stoperu zvládl celých devadesát minut. Martin Dolejší tehdy ještě nebyl Messi, dal gól, ale ještě v prvním poločase byl vyloučen. Tomáš Víšek zrovna tak ještě neslyšel na Haberu, Pepa Hrbek na Horvátha, veterán Pišta se tenkrát jmenoval Štefan Hovanec. Právě on zařídil pro Lečici vedení 3:2, ale když už se zdálo, že cenné vítězství udržíme, Libor Váňa před naší bránou upadl na záda a vleže si dal vlastní gól.
Teď už si Matějka výsledku tři tři jinak považuje a doufá, že na něj v Lečici nebude čekat skoro dalších šest let.
28. října 2008: Nová Ves B-Lečice 3:3 (2:2). Branky: 6. Hájek z pen., 26. Pán, 85. vlastní Váňa – 16. Matys, 18. Dolejší, 59. Hovanec. Lečice: Josef Hrbek – Zboženský ml., Dvořák, Houska, Víšek – Matys (74. Pilař), P. Svoboda, Váňa, Jakub Hořák (42. Hovanec) – Pilecký, Dolejší. Červená karta: 40. Dolejší. (msč)
Výroky dne
„Rákoska tu dnes má celou rodinu.“ (Okapník ukazoval na dobříšskou tribunu plnou Vietnamců)
„Kdyby měl Pepa Hrbek břicho měkké, balon by do něj schoval jako do polštáře. Ale on ho má tvrdé, míč se od něj odrazil a byl z toho gól.“ (bývalý útočník Josef Stibor, na Dobříši divák)
Magické číslo: 525 – Libuna, 522 – Horváth, 513 – Fanoušek roku, 512 – Matějka, 511 – Pavluša Palec, 510 – Okapník.
A co na to: Jan Srp
Přivezu víno a oslavíme to
Zachránil Lečici od blamáže. Malolečický občan JAN SRP efektní hlavičkou stanovil na Dobříši konečnou remízu 3:3, k tomu ještě rozradostnil Matějku, jemuž připravil druhé Vánoce. Poněvadž není ve věku veterána, může ještě pár let obhospodařovat nejen svou vinici, nýbrž i post pravého beka v sestavě hochů od Kocáby, díky robustní postavě je schopen zlobit i na hrotu útoku. A co je důležité – Betlém má zase svoji fotbalovou hvězdu!
První gól v mistráku za Lečici a hned takhle důležitý. Hodně ses tetelil blahem?
Ano, tetelil. Vždyť to taky viděla celá moje rodina. Já to měl v neděli náročné. Ráno jsem si hrál s dětmi, pak jsem jel na svou vinici do Modřan, nato do Malé Lečice pro rodinu, abych ji vyvezl na Dobříš. A tam jsem dal gól. Krásné zakončení dne.
Bude po příštím domácím utkání dodatečná oslava?
Ne hned teď, v sobotu na fotbale nebudu. Ale dodatečně potom přivezu své víno a oslavíme to.
Vážíš si toho, že jsi ve III. třídě vůbec prvním střelcem z malolečického Betléma?
Jasně že vážím, je to úžasné. Přede mnou tu snad byl jenom Kačer. Takže jsem vstoupil do novodobé historie malolečického fotbalu.
Zrovna v Betlémě, jak stojí na vratech, otvíráš svou nálevnu až 11. června. Není to trochu pozdě?
Bude to už 1. května, protože máme zkolaudováno. Máme vlastní vinárnu, ovšem k mání tam samozřejmě je i pivo a třeba meruňkovice. (msč)
A co na to: Václav Dvořák
Hrát se v sobotu, dopadl bych bledě
Už několik let pěstuje zajímavý koníček. Hltá televizní přenosy z fotbalových zápasů bohatých na góly, neustále se synem Dominikem prohlíží teletext a pase po jednom jediném výsledku. Jakmile velký hráč a sportovní znalec VÁCLAV DVOŘÁK-MATĚJKA uzří dílčí či konečný rezultát 3:3, už nalévá panáky a vůbec se předtím nemusí rozčílit. Je pochopitelné, že ho přesně taková lečická remíza na Dobříši uvedla do stavu nejvyšší blaženosti. Matějka se ocitl nikoli v sedmém, ale ve sto třináctém nebi!
Dokážeš popsat své pocity po vyrovnávací trefě Honzy Srpa?
Krásný výsledek pro mne. Diváci viděli šest gólů, museli být spokojení. Oba mančafty zrovna tak.
Svým způsobem sis svůj milovaný výsledek v roli asistenta rozhodčího částečně sám zrežíroval. Co bys dělal, kdyby Lečice otočila na 4:3? Zvedl bys praporek na znamení ofsajdu?
Já se snažím mávat poctivě. Kdyby dal někdo na 4:3, nic by se nedělo, fotbal je krásná hra.
Představme si, že utkání by se hrálo v sobotu. Slavil bys pak u Kuličky, v Knihovně, nebo doma v kotelně?
Hrát se v sobotu, dopadl bych bledě. Asi bych se stavil všude a v kotelně bych to dodělal. Musel bych brzy domů, kvůli dětem.
Mohl jsi také mít radost tuplovanou. Škoda, že Pepa Hrbek poprvé neinkasoval až v deváté minutě, to by potom měl ve statistikách 113 minut bez gólu…
Pepovi fandím. Kdyby tak bez gólu vydržel ne 113 minut, ale 113 zápasů. Ale to se asi nestane… (msč)