15. Velká Lečice - Stará Huť

30.03.2013 16:00

Břídil Okapjan. Nesvede čtyři góly…

… a okapy doma zůstanou prožrané! ● Přesto reprezentant Arménie hattrickem rozhodl zápas s Hutí ● Také Kamil Rada posila jako hrom ● Rákoska junior k neudržení ● Nezdolný Kojenec ● Obraně dohromady 181 let ● Nečerstvý Vyhlídka zbaven funkce hlavního pořadatele

Příšerná zima, k mytí jen ledová voda v potoce, vyhřezlá břidlice pod světličkou zalézala do hýždí, nedostatek piva. Nic nevadilo, jarní mistrák se v Kocába Areně kopal, zato všechny další příbramský svaz, stejně jako před týdnem, zatrhl. Silný tým Staré Huti by ovšem v Lečici dostal nařezáno, i kdyby se hrálo v květnu na anglickém trávníku. S navrátilcem Janem Hořákem, novou posilou Kamilem Radou, fyzicky nadupanými Rákoskou a Kojencem, nezničitelným Rohlíčkem mohou hoši od Kocáby porazit kdykoliv kohokoliv. A to ještě chyběli Messi, Arnošt, Průjezďák!

 

LEČICE    –     STARÁ HUŤ    5 : 2

Kocába Arena – V kabině se slavilo už před zápasem. Petr Svoboda-Kozel byl obdarován ke čtyřicátinám, Jan Hořák se dočkal ovací nejen jako staronový lečický hráč, nýbrž i jako fotbalový reprezentant Arménie. Po obdržení státního občanství postsovětské republiky byl pod novým jménem Hori Okapjan hned nominován ke kvalifikačnímu zápasu s Čechy. V Jerevanu ho posadili na lavičku, za Lečici nastoupil a hned vystřihl tři góly. Proslýchá se, že Arménem bude i jeho bratr, jenž změní jméno na Arnošt Zmazanjan.

Nikomu nebylo dobře po těle, když šla Stará Huť velmi záhy do vedení. Inu, zadákům Libunovi (45), Kozlovi (40), Rohlíčkovi (44), Pištovi (52) bylo dohromady 181 let a zprvu působili nesehraně.

Za čtvrt hodiny už bylo všechno jinak. Po lečickém fotbalu nadržený Jan Hořák-Okapjan se blýskl čistým hattrickem – napřed se trefil chytrým obloučkem po neméně chytré přihrávce Radově od lávky, potom do prázdné brány, když hosté řvali kvůli domnělému ofsajdu, pak si ještě počkal na balon, který předtím Rákoska namířil do tyče. Hattrick za deset minut je velkým uměním, lečický rekord to však zdaleka nepředstavuje. Rychlejší kanonádu zaznamenal 25. dubna 2010 v Boroticích proti tamnímu béčku Messi, na hattrick mu stačilo 5 minut!

Lečický uragán směrem k „horní“ bráně mohl být ještě ničivější, Lukašenko a Kamil Rada táhlými střelami od stráně napálili břevno. Lečice ovšem inkasovala, míč beztak směřující do naší sítě ještě Pišta efektně uklidil do šibenice. Hlavně že už neskóroval Okapjan. Přál si to zlomyslný trenér Hrubesch, nikoli však Čertík, který by tak prohrál sázku a musel by v Krámech u Hořáků provádět natěračské práce…

O poločase byl Hrubesch nucen dvakrát střídat. S pochroumaným ramenem odstoupil Pepa Hrbek, do brány se proto posunul Kozel, jehož v poli nahradil Havelka. Mladý Martin Toman poznal, co dokáže břidlice pod světličkou směrem ke Kocábě. Někde mezi hýždí a stehnem mu zel otvor ve tvaru, jaký velmi dobře znají ženatí muži, a na plac tedy musel ještě Čahoun junior.

Notně zklamaný byl Václav Rákosník-Vyhlídka, při domácích zápasech charismatický hlavní pořadatel. Dostavil se včas, to ano, jenže působil značně nečerstvě a když Kozel zíral na člověka vyspalého vůbec ne dorůžova, funkci mu odňal. Na rozzlobeného Vyhlídku tak zbyla jen pokladna, ve které potom nashromáždil podprůměrných 113 padesátníků…

Po změně stran pokračoval otevřený fotbal ve stylu nahoru dolů, postupem času začala vyčnívat Lečice. Aby ne, když Martin Rákosník junior neustálým pohybem a dravostí, skvělou prací s míčem a vymýšlením nápaditých kombinací předváděl životní výkon a chválil ho i jinak přísný děda. František Dědina-Kojenec nabízel to samé, hrál až do sebezničení. Kamil Rada svůj první mistrák za Lečici odkopal s bravurou, umí podržet balon, posílat spoluhráče do šancí, nebezpečně vystřelit. Je to posila jako hrom! Zato Okapjan je břídil, čtvrtý gól už nesvedl. Pravda, ve druhé půli musel hrát stopera a hrál ho výtečně. „Jak šel chytat Kozel a Okapník se přesunul do obrany, věděl jsem, že vyhrajeme,“ poznamenal Matějka, který si původně přál výsledek 3:3.

Jelikož Huť pomalu odpadávala, čekaly se další lečické údery. Padly rychle po sobě ke konci utkání. Lukašenko Kostečka po Rákoskově pasu skluzem poslal míč do gólmanova protipohybu, akci Kojencovu zakončil kulišárnou na brankáře Jan Kopeček-Damek. A hrdina nehrdina Okapjan? Po změně stran mu Rada rozehrál přímý kop, krámský skorootec vypálil k tyči, muž v bráně však stihl odvrátit na roh. Na čtyři trefy zatím Armén od Kocáby nemá.                                                                                                                                                                            (msč)

Branky: 12., 16. a 22. Jan Hořák, 78. L. Kostečka, 80. Kopeček – 7. Jareš, 24. vlastní Tokaji. Rozhodčí: Švidkov (Příbram) 8. ŽK: Tokaji. Vrchní komisař: Jiří Krása (Praha) 7. Hlavní pořadatel: Václav Dušák (Velká Lečice) 8. Diváci: 63. Poločas: 3:2. Hráno 30.3. 2013.

Lečice: Josef Hrbek 6 (46. Havelka 7) – Váňa 8, P. Svoboda 8,5, Houska 9, Tokaji 7 – M. Rákosník ml. 9,5, K. Rada 9, Fr. Dědina 9, Toman 7 (46. Zboženský ml. 7,5, 76. Kopeček - ) – Jan Hořák 10, L. Kostečka 8. Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 9. Vedoucí mužstva Jiřina B. Víšková 9.

Lavička: Josef Smetana ml. Chyběli: Dušák (zranění), Messi (zaměstnání), Jakub Hořák (mimo republiku), Štěpán (zákaz od manželky), M. Rákosník st., Srp (?).

Hráč utkání: Jan Hořák-Okapník

Střelci Lečice: 5 – Bureš, Kopeček, 4 – Tokaji, 3 –.Fr. Dědina, Jan Hořák, L. Kostečka, M. Rákosník ml., 2 – Jakub Hořák, Messi, Váňa, 1 – Dušák, Josef Smetana ml., P. Svoboda.

Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda 133 minut (do dalšího zápasu jde se 111 minutami), Josef Hrbek – 66 minut (do dalšího zápasu jde s 21 minutami).

_______________________________________________________________________________________________________________

 

Magické číslo: 390 – Kojenec, 355 – Matějka, 331 – Čertík, 309 – Rohlíček, 305 – Průjezďák, 302 – Libuna.

 

Lečický kapitán má povoleno vstřelit maximálně tři góly za zápas

Nepřihrávat Hořimu!

Kocába Arena – S děsem bude nyní sledovat mistrovské zápasy Čertík a může si za to sám. Původně chtěl staronového lečického kanonýra motivovat, ale nyní zjistil, že vůbec nemusel. Pokud totiž Jan Hořák-Okapník vstřelí čtyři góly ze hry, Čertík bude muset dodržet slib a natřít v Krámech u Hořáků okapy. Největší chuťovkou by byl jistě ten, do něhož stéká zelená, rum či jiná kořalka, a to nikoli z lahve.

Hned první jarní utkání mohlo rozhodnout. Okapník dal do 22. minuty tři góly a cpal se do dalších šancí. Zasvěcení lidé měli z Čertíkových mrákot druhé Vánoce, tradičně zlomyslný trenér Hrubesch povykoval cosi o nákupu a míchání barev. Bylo nutné Okapníka zastavit. Čertík chtěl po pomezním Matějkovi, aby lečickému kapitánu neustále mával ofsajdy, po Lukašenkovi, aby sóloval a kolegovi z útoku nepřihrával.

Ještě že se v závěru prvního poločasu zranil gólman Josef Hrbek (ne, rozhodně jsme mu to nepřáli) a po nutných rošádách musel Okapník zaskočit jako stoper. Kéž by ho hrál celé jaro! Porušovat životosprávu večer před zápasem povoleno. Matějka nechť Hořiho každý pátek v Nových Dvorech napájí, nechává ho u sebe přespat a v sobotu ho donutí k další konzumaci. Sedmého května, den před dohrávkou se slabými Oborami, tedy rozhodně.           (msč)

 

Libuna v kabině už potřetí páchal řezničinu s jehlou a nití

Kojenec ve spárech doktora Sovy

Kocába Arena – Mít tu možnost, z kusů masa by slepil a sešil Frankensteina. Na druhou stranu, potlučení hráči nemusejí po zápase na Pleš, šikovný chirurg je k mání přímo v kabině. Konzumoval doktor Karel Sova, konzumuje i MUDr. Velibor Váňa-Libuna, ale je lepším doktorem. Onehdy sešil koleno sám sobě, poté byl coby Motorkář roku se zraněným nosem raději převezen do příbramské nemocnice, poněvadž smysly by ho neposlouchaly. Loni Libuna spravil jehlou a nití nos a horní ret Matějkovi bourajícímu na lečickém Taxisu. Nyní se do jeho spárů dostal František Dědina-Kojenec.

Ten se po kontaktu s břidlicí pod strání v závěru utkání se Starou Hutí doplazil za lajnu a už to nerozchodil. „Franťáku, ty magore, proč se nešetříš, vždyť už je zápas hotový!“ ječel na něj Hrubesch. „Já hraju vždycky na plný plyn až do konce,“ vysvětloval po utkání Kojenec, zatímco mu jehla doktora Libuny Sovy látala koleno rozšvihané jako květákový mozeček. Operatér sice nadával na pacientovu tvrdou sloní kůži, co se jehlou nedá propíchnout, ale nakonec čtyři stehy vyrobil a ještě prý vytvořil jakousi mašličku. Zákrok se zdařil, Kojenec dokázal vstát a ránu ihned umrtvoval. Jak sám přiznal, dosáhl Magického čísla 390, a to je suverénně první místo na žebříčku.                                                         (msč)